Zdolal jsi někdy sopku, třeba jen vyhaslou, ne? Tak tohle musíš zažít! 

Tato krátká ale náročná etapa v Českém středohoří, ti připraví první dva kilometry zdánlivé rovinky, při kterých ucítíš mírné mravenčení v žaludku, protože hlava a hlavně oči upínající se k vrcholu před tebou, ti říkají ,,kdy už to přijde a co mě to vlastně čeká?''. Po dalším kilometru se dostaneš k patě sopky, kde se krajina mění, terén začíná být více kamenitý a je to tady! Stoupání po serpentině v téměř 45° svahu ti dává na běh zapomenout. V půli kopce ti dojde proč je tato lokalita mekou aviatiky. Poryvy větru se objeví z ničeho nic, takže lehkou větrovku s sebou. Jsi na vrcholu! Jsi v polovině! Rychlý pohled po okolní dech beroucí krajině a hned zase ze sopky dolů. Terén je jiný, lze běžet, ale jen brzdíš a nohy si zase neodpočinou. Po kilometru se dostaneš do cíle ke kostelíku, vydýcháš se, vyklepeš nohy a zbývá otázka, běžím zpět?

Na trati jsou některá místa horší na orientaci. První je přesně po 1 km, přebíhá se asfaltová příjezdová cesta. Za ní jsou schůdky viz. foto 2 a šipka doprava. Běžíš stále po okraji pole, není kam uhnout- z jedné strany pole z druhé houští a potok.(na mapách.cz je staré značení, nově je trasa jak popisuji). Doběhneš na další zřetelnou cestu, dáš se doprava a zase běžíš po hraně pole foto 4. Po cca 500  m odbočíš z hrany pole do houští na zřetelnou cestu. Další místo je až na vrcholu. Přiběhneš přímo ke kameni a dáš se dolu nalevo od kamene. Štastnou cestu.

Doporučená bota

Dobrý parťák do života, hlavně nepohody, se vždycky hodí. Stejné je to s trailovou botou a proto se snažíme na každou etapu doporučit ten nejlepší koncept, který se na daný povrch nejlépe hodí.